Jak správně vypěstovat oxalis


Oxalis, neboli česky šťavel, se vyskytuje v mnoha druzích. Většina z nich připomíná tvarem svých listů náš obyčejný jetel. Na rozdíl od typického zeleného jetelíčku však bývají listy oxalisu různě barevné. Jedná se o velice nenáročné a odolné trvalky, které jsou atraktivní i díky svým zajímavým květům. Domovinou oxalisu je jižní Afrika, tropické a subtropické oblasti Ameriky, Asie ale i Evropa. Pestrobarevný oxalis lze pěstovat na zahradě i v bytě tady u nás.

Postup

1

Oxalisy, čili šťavele, si získaly velkou oblibu mezi pěstiteli, jelikož se mohou využívat jak jejich původní botanické druhy, tak i vyšlechtěné kultivary. Hodně druhů je plně mrazuvzdorných, takže se dají pěstovat bez problémů celoročně i venku v naších podmínkách.

2

U nás se pěstují většinou bylinné hlíznaté druhy šťavelů. Oxalisy jsou byliny, nebo také menší poloopadavé keře, jiné se pěstují ve formě sukulentů. Listy se vyskytují v barvách od čistě tmavě či světle zelené, přes žlutozelenou, kombinaci zelené s červenou kresbou, až po různé odstíny červené až téměř fialové. Květy se vyskytují od bílé, přes růžovou až po červenou barvu. Většina druhů šťavelů kvete od začátku května do konce srpna. Druhy pěstované jako pokojovky někdy kvetou i po celý rok.

3

Pro zdárný růst je třeba šťavelům zajistit dostatek světla. Na plném slunci bez problémů kvetou a listy se krásně zbarvují.

4

Šťavele jsou nenáročné na složení půdy. Optimální je písčitohlinitý substrát například ze směsi písku, zahradního kompostu a rašeliny v poměru 3:2:1.

5

Zalévat oxalis je třeba podle počasí, jelikož příliš vody nepotřebuje. Stačí jednou za několik dní, pokud tedy neprší. Zvláště hlíznaté druhy snášejí lépe sušší prostředí, než příliš zamokřenou zeminu.

6

Mrazuvzdorné šťavele ponecháme na záhonu po celý rok. Druhy, které nesnášejí mrazy můžeme na podzim vyjmout ze země, přesadit do květináče a pěstovat je jako pokojové rostliny v chladnější místnosti s omezením zálivky.