Jak správně pěstovat zimolez kamčatský


Zimolezu kamčatskému se u nás také říká kamčatská borůvka. Ovšem tento název není správný, jelikož s borůvkou nemá zimolez kamčatský nic společného. Plody zimolezu kamčatského borůvky sice připomínají, ale jednak dozrávají na rozdíl od našich lesních borůvek již v půlce května, a jednak se liší tvarem i chutí. Plody opadavého keře zimolezu kamčatského ale svou chutí borůvky připomínají. Výhodou zimolezu kamčatského je jeho mrazuvzdornost a snadné množení.

Postup

1

Zimolez kamčatský je pozoruhodná rostlina, kterou u nás zatím budete shánět poměrně obtížně. Určitě ne tak snadno, jako jeho příbuzné kanadské borůvky. Některá zahradnictví ovšem s úspěchem zimolez kamčatský množí a zasílají kvalitní odrůdy, ke kterým patří zejména samosprašný Modrý triumf.

2

Vzhledem k původu zimolezu kamčatského, který pochází z chladných oblastí východní Sibiře a z poloostrova Kamčatka, je to velice odolná rostlina. Ve své domovině tvoří rozsáhlé porosty v lesích, rašeliništích a v tundře. Je jedním z mála druhů, který je jedlý a pro naše podmínky byl vyšlechtěn, aby plody byly chutnější než ve volné přírodě.

3

Zimolez kamčatský není náročný na složení půdy. Vyhovuje mu kyselejší, neutrální i slabě zásadité zeminy, nejlépe hlinitopísčité nebo mírně jílovité i chudší na živiny. Na rozdíl od kanadských borůvek se při jeho vysazování nemusí zemina mísit s rašelinou.

4

Pro dobré zakořenění i zdárný růst potřebuje zimolez kamčatský dostatek vody, která je nutná pro kvalitní plody. Nevhodná jsou suchá stanoviště. Zvláště v prvních letech po vysazení je důležité pravidelné a vydatné zalévání.

5

Pěstování zimolezu kamčatského je nenáročné i v tom, že je absolutně mrazuvzdorný, netrpí žádnými chorobami a je imunní vůči škůdcům. V porovnání s kanadskými borůvkami je mnohem méně náročný.

6

Jednoduché je i rozmnožování zimolezu kamčatského, které se nejčastěji provádí řízkováním nebo křížením. Díky zakódované krátké vegetační době vás může zimolez překvapit opadáním listů již uprostřed léta. Není to projev usychání keře, ale brzké ukládání k spánku, na jaké je zimolez kamčatský zvyklý v drsných podmínkách severu.