Jak si spravit malovaný porcelán



Často máme doma porcelán užitkový a památeční. To mohou být jídelní servisy jako svatební dary, sošky po babičce a podobně. Při stěhován a úklidu, se nám může stát, že se takový předmět poškodí. Pokud jde o srdeční záležitost, která se již nikde nedá koupit, zkuste si ji opravit. Potřebné věci k opravě zakoupíme v obchodě s uměleckými potřebami.

Postup

1.

Základním vybavením pro malování porcelánu jsou akrylové barvy ředěné vodou. Po vyschnutí barev je potřeba je chránit vrstvou bezbarvé glazury. Důležité pro opravy je namíchat stejný barevný odstín jako na originále. To nám umožní použití barev v prášku. Dokonce jsem schopni pomocí kovových prášků napodobit smíchání s glazurou i zlacení.

2.

Glazura se může i vypalovat, což je nejlepší metoda. Jenže pak se může stát, že nám ztmavne lepidlo a zvýrazní spáry po lepení. Navíc může dojít k úplnému rozpadnutí předmětu. Keramika se také musí pálit v pecích k tomu určených, ne v domácí troubě.

3.

Pro začátečníky a nevybavené dílny je výhodnější metoda tvrzení za studena. Lak koupíme v obchodě pro kutily. Podle návodu ho smísíme s tužidlem. Tvrdnout bude 12 hodin. Bílý lak se používá jako základ k míchání barev, bezbarvý jako závěrečný.

4.

Podle zkušenosti je nejsnazší malovat porcelán s nepravidelnými vzory. Obtížnější je pak napodobit složitější dekory, nejobtížnější asi bývá namíchat přesné odstíny při opravě dekoru na bílém podkladu.

5.

Porcelánové předměty mohou mít časem na povrchu popraskanou glazuru. Pokud je vidíme kolem opraveného místa, musíme je vyrobit i na něm. Na již zaschlou malbu načrtneme tvrdou špičatou tužkou síť prasklinek. Tužku průběžně ořezáváme, aby čáry byly stejně silné. Pro barevné prasklinky použijeme tenké pero a barevné inkousty.

6.

Na námi namalované prasklinky naneseme bezbarvý lak štětcem, ale velice opatrně, abychom nepoškodili kresbu tužkou. Vhodnějším nástrojem je proto stříkací pistole.

7.

Opravy pozlacených okrajů a ploch se opravují pomocí kovových prášků. Ty mícháme v malém množství, abychom dosáhli lépe správného poměru. Přidáme jen trochu bezbarvé glazury, aby zlato neztmavělo. Můžeme přidat i pár kapek ředidla a přidáme tužidlo. Opět použijeme jemný štěteček, kterým děláme rovné lehké tahy. Tady platí, že nejlepší je jen jedna vrstva.

8.

Nejsnadnější je malování okrajů šálků a talířků. Ruku pevně opřeme a předmětem otáčíme.

9.

Pokud se na rovných plochách částečky zlata odlučují z glazury, namalujme předem vzor bezbarvou glazurou s malým množstvím pigmentu. Špičkou štětečku nanášíme suchý kovový prášek na glazuru a potom ji štětečkem lehce tupujeme. Směs se nechá chvíli stát a pak se odstraní přebytečný prášek. Po zaschnutí z pozlacených okrajů odstraníme přebytečný prášek. Vše necháme přes noc zaschnout a vyleštíme pak měkkým hadříkem. Další vrstvou bychom již ztratili lesk.

10.

Štětce by měly míst ostrou špičkou, jeden bude určen na zlacení. Štětce použité na glazuru se vymývají speciálním ředidlem, na akryly vodou. Na míchání barev používáme keramickou dlaždice.