Jak poznat zánět slepého střeva



Akutní zánět slepého střeva je nepředvidatelné břišní onemocnění, které může postiženého ohrozit i na životě. Příznaky slepého střeva by pacient neměl v žádném případě podceňovat a ihned jednat: zajistit si ošetření lékaře, který provede diagnostiku tohoto zánětu. Slepé střevo, respektive zánět slepého střeva lze rozpoznat několika způsoby, pojďme si je stručně přiblížit v tomto článku.

Postup

Vlastní diagnóza zánětu slepého střeva

Zánět slepého střeva se projevuje ostrou bodavou bolestí na pravé straně podbřišku. Lze ho snadno identifikovat tak, že si v klidu lehneme na postel a prohmatáme si podbřišek. Zpravidla by mělo jít o ostrou bolest v podbřišku, ale bolest se může zrcadlit, bolesti se mohou promítat i do jiné oblasti břicha. Bolest je doprovázena obvykle teplotou, nechutenstvím a zvracením. Při prvních příznacích je třeba navštívit pohotovost. Vzhledem k tomu, že uložení apendixu, tedy červovitého výběžku slepého střeva, není u každého člověka stejné, nemusí být ani příznaky zánětu slepého střeva shodné u všech pacientů. Projevit se navíc může i zácpou nebo nadýmáním.
Kromě akutního postižení se zánět slepého střeva může projevovat chronicky, tedy dlouhodobě, bolest se může „stěhovat“ po pravém podbříšku břišní krajiny a projevovat se například i častými průjmy, stále se objevujícími a zase mizejícími bolestmi.

Lékařská diagnóza zánětu slepého střeva

Lékař zjistí zánět slepého střeva třemi možnými způsoby. Odebráním krve může sledovat vyšší množství bílých krvinek, které začne tělo produkovat. Rychlejší diagnostickou metodu zánětu slepého střeva zastupuje ultrazvuk, tomografické nebo případně i endoskopické vyšetření. Po hospitalizaci chirurg rozhodne, zda bude zánět slepého střeva léčen „ledováním“, anebo se se apendix odstraní operativně.

Řešení zánětu slepého střeva

Zánět slepého střeva se ve většině případů odstraní tak, že je červovitý výběžek slepého střeva odoperován. Operace probíhají nejčastěji laparoskopicky, kdy je uživateli drobným otvorem z těla apendix vyoperován. Obvykle se jedná o drobnou a rychlou operaci s rychlým léčením (již druhý nebo třetí den pacient vstává z lůžka). Méně častou metodou léčby je tzv. konzervativní zákrok. Ten se aplikuje, pouze když nedojde k úplnému zanícení slepého střeva. Dotyčný je sledován na lůžku, zda se zánět zlepšuje zmíněným ledováním (ledové obklady) a předepsanou dietou.

Příčiny vzniku zánětu slepého střeva

Příčinou zánětu je obvykle ucpání slepého střeva kusem stolice, cizím předmětem nebo parazity. U malých dětí to mohou být škrkavky, pecka ovoce, žvýkačka a jiná tělesa. Slepé střevo se může zanítit i kvůli agresivnější reakci bakteriálního onemocnění ve střevech nebo nedostatkem vlákniny. Prevencí proti zánětu je dodržování zdravé stravy s vysokým obsahem vlákniny. Člověk by se měl vyvarovat také pojídání pecek a jiných předmětů.