Svou manželku jsem po 35- letech nahradil mladší ženou a nyní žiji jako ve vězení. Podívejte se proč!



35 let šťastného manželství, úspěšné a spokojené dospělé děti … To vše vyměnil za vztah s mladou pohlednou dívkou. Dnes toho hořce lituje. Anonymní zpověď.

Mluvit o tom není nijak jednoduché, ale zdá se mi, že prostě musím.

Prožil jsem se svou ženou pětatřicet let. Zažili jsme toho hodně. Máme krásné děti, syny a dceru. Už jsou samostatné, úspěšné, synové jsou ženatí a dcera vdaná, mají pěkná manželství. Díky mé ženě, která je dobře vychovala.

Když jsme šli do penze, rozhodli jsme se s manželkou vložit své úspory do jednoho podniku. Manželka je věřící a za náš zdar se modlila. Měli jsme štěstí, výsledek předčil naše očekávání. V životě jsem tolik peněz neměl, div jsem se nezbláznil radostí. Náhle jsem se stal členem klubu těch nejbohatších. Můj život se změnil. A začalo se mi zdát, že jedna žena, ta jediná, se kterou jsem prožil svůj dosavadní život, že to je … zkrátka málo.

 

 
Přestěhovali jsme se do přepychové čtvrti, pořídili si přepychové auta. Začali mě zvát na důležité schůzky a uzavřené jednání. Všichni moji noví známí měli mladé společnice a manželky. Také kolem mě se začaly vlnit různé mladé krásky.

Lichotily mi a mně se to moc líbilo. Rozhazoval jsem peníze nalevo i napravo. Pak jsem potkal ji – říkejme jí například Dolly. Byla mladá, sexy, nespouštěla ​​ze mě oči a zdála se ochotná ke všemu. No a já – jsem se „zamiloval“. Měla však podmínku. Musím se s ní oženit.

Moje první žena mi nikdy v životě nezpůsobila žádné trápení. Stála při mně opravdu tak, jak se to říká: „v dobrém i ve zlém.“ Nedokážu vlastně vysvětlit, neumím popsat, jak to všechno proběhlo … Navštívil jsem Dolly a její matku. Ta byla vrstevnicemi mé manželky. Nejprve podávala skvělý oběd. Potom začala nastolovat podmínky. Mluvila o tom, že jí jde jen a jen o štěstí její dcery (sama byla rozvedená). Dali mi společně s Dolly tři měsíce na to, abych se rozhodl a rozešel se ženou. Jinak se vícekrát neuvidíme. „Klečel jsem a sliboval, že to všechno udělám?“ Nepamatuji se.

pexels-photo-768x530

 

 
Když jsem se vrátil domů, začal jsem svou manželku obviňovat ze všech myslitelných i nemyslitelných věcí. Hádka následovala hádku. Nakonec jsem ji snad začal opravdu nenávidět. Zvolal jsem rodinnou radu, abych všem otevřel oči, co je vlastně zač. Do seznamu její „hříchů“ jsem zařadil i nadváhu a bigotní víru. Prohlašoval jsem, že její modlitby nejsou nic jiného, ​​než zaklínání a obviňoval jsem ji ze styků s pastorem …

Všechny mé útoky samozřejmě odmítla a nakonec řekla: „Nemysli si, že nevím, o co jde. Neboj se, udělám té blondýnce, co za ní běháš, místo „. Po tomto prohlášení se na ni všichni doslova sesypali. Moje mladší sestra, kterou má žena kdysi doslova zachránila a vychovala ji jako vlastní, ji udeřila do obličeje. A já jsem se na to díval.

Manželka odešla ještě v ten den. Většina věcí v domě jí patřila, ale nevzala si nic. Děti se pokoušeli do toho vložit, ale moje z prstu vycucané argumenty a lež tehdy přesvědčili i je.

Cítil jsem se jako král přesně ty dva týdny, co trvaly naše líbánky. Jistě, dívají se na vás jinak, když vás na večírcích provází královna krásy. Ale to je taky všechno, tím to končí. Jinak žiji v pekle.

Dolly je nevychovaná, nevzdělaná a nesrdečná. Doslova mě vysává do posledního centu. Už ani nemáme sex, mám problémy s erekcí. Jsem si téměř jistý, že někoho má.

Živou duši bych se k tomu nepřiznal: „stýská se mi po mé ženě.“ Po její laskavosti a péči. Nikoho nezajímá, co jím. Začal jsem mít všechny možné problémy. Dolly nic nedělá, nikde nepracuje, povaluje se doma. Porodila mi dítě. „Jsem si jistý, že je to opravdu moje dítě?“ Být s ním mi nepřináší takovou radost, jak být se svými vnuky a dětmi …

pexels-photo-65108-1-768x512

 

 
Děti se mi vzdálili. Jejich matka je v pořádku. Pánbůh vždy naslouchal jejím modlitbám a byl k ní shovívavý. Beze mě vypadá mladší a šťastnější.

Dolly prakticky zlikvidovala moje styky s vlastní rodinou. Cítím se jako vězeň ve své duši i vlastním domě. „Udělal jsem strašnou chybu a bojím se někomu svěřit.“ Trpím a usmívám se. K některým věcem se nedokážu přiznat ani v této zpovědi. I kdyby Dolly byla anděl, dnes chápu, že všechno má svůj čas. Nemá žádný smysl chtít ho trávit s někým, jehož život teprve začíná. Ani při nejlepší vůli nemohu být mužem na vrcholu pohlavní zralosti.

Dal bych všechno, kdybych mohl čas vrátit zpět. Představuji si, jak krásné by bylo stárnout spolu s tou, která se mnou byla v mládí. Závidím dvojicím, které dokázaly přežít i těžké časy a zůstali spolu i na sklonku let.

Ještě stále neztrácím naději, že se s bývalou ženou budu moci usmířit, ale ona mě k sobě nepouští moc blízko. Moje dárky posílá zpět. Říká, že mi odpustila, ale nechce se mnou mít cokoli společného. Bůh mi pomoz.

pexels-photo-100583-768x512

loading...