Nový pohled na krásu: Nebáli se ukázat své krásné tělo po porodu. Koukněte na matky, které měly odvahu a ukázaly se před celým světem.



V dnešní době není vůbec jednoduché být matkou. Ženy a jejich těla jsou stále v zatěžkávací zkpuušce a představa, jak budou vypadat po porodu ne všechny moc nadchne.

Často je odrazuje to, že budou mít strie, jizvy, nebudou takové pěkné a jejich kůže bude ochablá. Ale každá máma by vám řekla, že toto všechno stojí za to mít dítě.

Být matkou a vydržet těchto 9 měsíců nemusí by až tak snadné, přece je to velký zásah do těla matky a jejího života. Každá má jinou povahu a proto i věci jinak snášejí. Někdo může bolest snášet také jinak než ten druhý. V těhotenství mnoho věcí souvisí také s tím, jak jste nastaven na to, že budete mít miminko. Zda jste psychicky připravena a vyrovnaná, že vaše tělo se změní. Velkou roli zde hraje i to, co vám dali vaši rodiče do genetické schránky. Ale všechny se shodnou, že by nikdy neměnily být matkami i navzdory všem změnám.

Navzdory tomuto všemu se našly ženy, které se odhodlali odhalit svá těla a ukázat tak světu, že jsou vděčné za to, že jsou matky.

„Moje jizvy jsou špatné. Mé tělo vypadá jako by mě napadlo divoké zvíře, protože jsou jizvy hluboké. Vím, je to sobecké, někdo nemůže mít děti a já je mám a zabývám se mými striemi, bez kterého bych neměla své děti. Jsem skutečně vděčná za ně. „

"I still don’t think I have really come to terms with my new body, while it’s easy to adopt the attitude ‘out of sight, out of mind’ – they are definitely not out of mind. It’s selfish I know, others are having issues falling pregnant and I’m moaning about my stretch marks, marks which without, I wouldn’t have my kids. I am truly grateful for my children. My stretch marks are bad. They look like I’ve been attacked by a wild animal (maybe that’d be a better story to roll with). They’re deep and almost look like burns. I know they will fade over time but I think with the extent of them, it’s likely they’ll always be quite prominent. The tattoo is ruined, but I am not bothered as I hated it anyway. I heard a quote the other day, “For every woman who hates her stretch marks there is a woman wishing she had them”. It really got me thinking. Thinking about the new body I have. I am thankful everyday, don’t get me wrong. The stretch marks a part of me now, a part I am yet to fully accept. Whilst I am almost back to my pre-pregnancy weight, my body is most certainly not the same but I am OK with that. Am I really? Yes and no. I wish I didn’t have my stretch marks but they also tell a story and I now have two beautiful children to show for it. It’s funny because I weigh the same but I am different size and body shape now, my boobs went from a C to a DD and I am not even breastfeeding anymore. I don’t fit any of my old clothes and I can’t stand anything that is tight fitting, although I never did, to be honest. 3 months on from baby #2 and I don’t think I can say I ‘love’ my body but I am coming to terms with the fact that this is my body now. Not everybody gets stretch marks, yay you. I did, and it’s really not the end of the world. It’s my body, there is fuck all I can do to change it so I just have to deal with it and learn to accept it. So here I am, baring it all to you. If anybody else is in the same boat you’ll now you are not alone. It’s tough, I won’t lie. I feel sad when I see people bounce back from their pregnancies. I don’t wish for a perfect body, I just wish I could be comfortable and confident in myself. It will come with time I am sure." @jessbovey

Příspěvek sdílel uživatel @takebackpostpartum,



„Hluboká, velká jizva, pomačkané kůže na břiše. Vše matka Obata pro své dítě. Nebojte se, pokud nebudete vypadat stejně, kvůli dítěti to stojí za to. „

POKRAČOVÁNÍ O ŽENÁCH NA DALŠÍ STRÁNCE ➔

 

Loading...