Krátce před smrtí tato stařenka napsala dopis, ve kterém stálo, kým ve skutečnosti je. Když ho našla sestřička zůstaly jí jen oči pro pláč



Každý den v pečovatelských zařízeních umírá tisíce důchodců. Poslední chvíle života nestrávené v kruhu rodiny, nikdo je nedrží za ruku, nikdo nepláče, nikomu se po nich nestýská a oni jsou si toho bohužel vědomi.

Někdy se stává, že staří a osamělí lidé se vzdají smrti už během života. Příkladem je tato žena, která napsala krátce před smrtí dopis. V něm vysvětluje, proč byla po celý svůj život zatrpklá, věčně naštvaná, místy apatická stařena, kterou bylo nutné buď v tichosti tolerovat, nebo ji úplně ignorovat …

Když po její smrti sestřička našla v jejím pokoji list, měla výčitky svědomí. Dalo se tomu předejít. Víme, jak postupovat!

„Koho vidíte, když se na mě podíváte, mé drahé ošetřovatelky? Koho vidíte?

Co si myslíte při pohledu na mě?

Nechte mě hádat … zatrpklá stařena, otrávená životem, navíc ještě nepříliš chytrá. S divnými zvyky a nepřítomným pohledem.

Stařena, jejíž z rukou padá jídlo a která nikdy nic neříká. Věčně podrážděná stará baba … šeptali jste si o mně. Ano, slyšela jsem vás: „Kdybyste se alespoň pokusili být milejší.“

Myslíte si, že o ničem nevím a že nic nechápu. Tím spíše, že neustále ztrácím věci, nebo si nemohu vzpomenout, jestli to byla nebo nebyla moje ponožka.

Dobře víte, že si se mnou můžete dělat, co chcete, že stejně nebudu protestovat.

Podle vás je mou celoživotní náplní jen dlouho se koupat a trochu déle si hrát s jídlem.

Co si o mně tedy myslíte? Vidíte to? Nyní nadešel čas otevřít vám oči, moje drahé ošetřovatelky, protože jste se na mě nikdy pořádně nepodívali. Vždy jsem vám říkala, jaká opravdu jsem. Vždy když jste mě prosili, abych něco udělala, nebo abych něco snědla.

Jsem 10 letá holčička, která má milující rodiče, bratry i sestry.

16 letá holka, která je smutná, protože sní o velké, nedosažitelné lásce.

20 letá dívka, šíleně zamilovaná a odhodlaná slíbit se někomu do konce života.

Jako 25 letá žena, už mám své vlastní děti, které se snažím vychovávat nejlépe, jak to jen jde a kterým chci poskytnout bezpečný a milující domov.

Nyní mi je 30 let a moje děti tak rychle rostou … začínají si vytvářet pouta s jinými, zatímco ty naše slábnou.

POKRAČOVÁNÍ PŘÍBĚHU NA DALŠÍ STRÁNCE ➔

Loading...